Jdi na obsah Jdi na menu

Pohřbeni zaživa

24. 10. 2011

Pohřbeni zaživa

Lidé bývali dříve pohřbeni zaživa mnohem častěji, než je všeobecně známo. Aby se tomu zabránilo, byly vynalezeny různé nástroje umožňující takovým obětem dovolat se pomoci. Jeden z nich tvořila trubička s balonkem spočívajícím na hrudi pohřbeného. Jakýkoliv pohyb těla balonek vychýlil, což se projevilo na povrchu  země. Na základě toho potom měla být rakev ihned otevřena, aby do ní pronikl vzduch a světlo a zdánlivě mrtvý tak byl zachráněn.

Na počátku 19. století byly v New Yorku šance na pohřbení zaživa tak vysoké, že na každých 200 pochovaných těl připadal jeden živý. V té době bylo  vydáno nařízení, že rakev s nebožtíkem musí ležet s nadzvednutým víken na zemi osm dní. Ke končetinám mrtvých těl v rakvích bývaly také uvazovány šňůrky spojené se zvonkem na povrchu, takže při sebemenším pohybu zazněl signál. Z 1 200 takto pochovaných bylo šest lidí navráceno do života.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(Lili, 24. 10. 2011 11:57)

Opravdu dobrý nápad a opravdu zajímavé počtení.
Jen mě napadlo - že by nějaký ten člověk mohl být v rakvi pohřbený s tím zvonečkem. Probral by se a začal by zvonit a ty nahoře: ,,To už je poledne? Jdeme na oběd." A ten dole by zvonil dál :D

Re: :)

(Charibeja, 24. 10. 2011 13:21)

No spíš je to docela děsivý, když si vezmeš, kolik lidí takhle zemřelo, jen proto že medicína v té době ještě nebyla na takové úrovni jako dnes.. :(