Smutnění
19. 8. 2008
Smutnění
Stéká slza po mé tváři,
jako kapka krve po oltáři.
Padají slzy z mojí tváře
a vpíjejí se do polštáře.
Chutnají slaně když je polykám,
a tichým zoufalstvím se zalykám.
Odplavují můj smutek, žal,
jež mi duši rozerval.
Málokdo ví, jak to bývá,
že v slzách se často krev skrývá.
Krev nezhojených ran na duši,
pláč však nikomu nesluší.
Až smutek mě přejde, zas bude mi krásně,
zatím však slzy vpíjejí se do této básně.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář