Přípitek
Přípitek
Připíjím na nesplněné sny
a na roztříštěné iluze,
na dlouhé promarněné dny
kdy žila jsem jako v mlze.
Připíjím na ztracené přátele,
na všechny co mě opustili,
na promarněné naděje
a na každou smutnou chvíli.
Připíjím na stovky zlomených srdcí
a na bolest co nepomíjí,
na ztracené duše v temnotě noci,
na samotu, která mě ovíjí.
Připíjím na záštiplná slova,
jež zranila mě jako bič,
ty dny kdy věřila jsem v Boha
jsou už dávno pryč.
Připíjím na hořkou zradu,
jak lidé dovedou být krutí vím,
i já jsme bohužel lidského rodu,
ač mám pocit, že k nim nepatřím.
Připíjím na stovky výčitek,
neboť já se přetvařovat nedovedu,
tak na poslední přípitek,
pozvedám sklenici plnou jedu.
Komentáře
Přehled komentářů
jaka bolest a temnota v tak mladym srdci.nauc se pretvarovat,pomsta chutna skvele;)
opravdu pekna basen.
Skvělé!
(Lili, 3. 11. 2011 17:34)Tak a ať si říká, kdo chce, co chce. Tohle je krásné a mě se to moc a moc a moc líbilo!
panejo
(delarock, 9. 8. 2012 22:26)