Nenasytná
Nenasytná
Kdo ruší mě v tuto chvíli v této pozdní noční době?
Nečekaně jsem procitla ve svém chladném temném hrobě.
Slyším lidské kroky, jež tak sladce blízko znějí,
cítím zběsilý tep srdce, až touhou se chvěji.
Kdo narušil můj klid, zaplatí teď cenu nejvyšší,
jsem nenasytná a můj hlad pouze čerstvá krev utiší.
Probudil jsi mě a přiměl vstát z mého tvrdého lože,
neutečeš přede mnou a nikdo už ti nepomůže.
Tvůj život už je můj a já jen stěží odolám,
už cítím tvůj strach – nejsladší vůni co znám.
Podívej se mi do očí, líbí se ti, co vidíš?
Tak rozluč se se životem, já jsem to poslední, co uvidíš.
Komentáře
Přehled komentářů
Budu upřímná. Tato báseň se mi moc nelíbila. První verš byl skvělý, ale pak se to nějak přestalo rýmavat a nakonec se vytratil i smysl děje, který se ke konci opět objevil, ale to už nic moc. Nic si z toho nedělej, je to jen můj názor ;)
Re: :(
(Charibeja, 26. 4. 2011 12:06)V pořádku Lili. Ne každá báseň se mi povede :) Ale jsem moc ráda za tvoje komentáře. :)
:(
(Lili, 26. 4. 2011 11:52)