Salemský proces
Salemský proces
Jeden z nejhysteričtějších - a zároveň posledních - honů na čarodějnice vypukl v 90. letech 17. století v Salemu v dnešním americkém státu Massachusetts. V tu dobu stíhala obyvatelstvo jedna nesnáz za druhou. Ve vzduchu visela hrozba francouzského útoku i nájezdu indiánů, na moři číhali piráti, přišla epidemie černých neštovic, daně byly nesnesitelné, zima krutá a spory o hranice a pozemky se táhly. To vše podporovalo pocit, že v okolí řádí ďábel.
Proces s 141 lidmi obviněnými z čarodějnictví začal v lednu 1692. Na jeho počátku stálo nevysvětlitelné sténání a křik několika malých vesnických děvčat, která se svíjela a tvrdila, že je očarovalo několik místních žen. Původním žalobcem byla devítiletá Elizabeth Parrisová, která začala dostávat záchvaty, vydávala podivné zvuky a celá se kroutila, což bylo považováno za dílo čarodějnic - a její jedenáctiletá sestřenice Abigail Wiliamsová. Později se záchvaty objevily i u několika starších svědkyň včetně Ann Putmanové a Mary Warrenové. Když dvacetiletá Sarah Churchillová odmítla svědčit proti svému pánovi Georgi Jacobsovi, ostatní dívky se rozhodly, že ji donutí změnit postoj a obvilily z čarodějnictví i ji.
Prokurátoři zastávali názor, že ďábel užívá zlé lidi, aby poškodil dobré, protože však chce škůdce hájit, vytvoří jim přízračné dvojníky, takže zatímco tito zloduchové trýznili své oběti, jejich přízrační dvojníci se jinde zabývali nějakou nevinnou činností. Tak vzalo za své jakékoliv alibi, jimiž se obvinění mohli bránit.
Salemské procesy nebyly jediným honem na čarodějnice v americké kolonii, jsou však procesem nejlépe doloženým. Během této parodie na spavedlnost bylo oběšeno 19 lidí včetně George Jacobse. Osmdesátiletého Gilese Coryea utýrali na poli k smrti a Sarah Osbornová, jedna z prvních obviněných zemřela ve vězení v očekávání rozsudku. Poslední popravy byly vykonány v září 1692. Netrvalo dlouho, jen do ledna 1693 a soudcové opustili přesvědčení o přízračných dvojnících a další rozsudky za čarodějnictví už nebyly možné.
Atmosféru paniky do značné míry podněcoval i jeden z čelních představitelů církve, Cotton Mather. Když na popraviště vystoupil reverend George Borroughts a se zanícením odříkal Otčenáš, lidé začali pochybovat, že je vinen, Mather je však přesvědčil, že poprava je nevyhnutelná. Když zájem o salemské procesy opadl, Mather se je pokusil znovu roznítit pomocí Margaret Ruleové. Ta se vyznačovala řadou abnormálních projevů a jednou dokonce dostala záchvat přímo v Matherově kostele. Mather prohlásil, že je posedlá ďáblem a donutil ji, aby označila čarodějnici, která unikla salemským procesům. Tentokrát naštěstí rozum zvítězil s nová vlna hysterie se nekonala.
Čtyři roky po salemských procesech soudci přiznali, že se dopustili omylu a žádali o odpuštění. Za čtrnáct let Ann Putmanová prohlásila, že jednala "v neznalosti" a že ji "oklamal Satan".
(z knihy Almanach tajemna)
Komentáře
Přehled komentářů
zdravim odkud je tendle tet? Myslim odkud je čerpanej jestli se smim optat.
Pomoc !!!
(Pavla, 18. 7. 2012 16:03)Ahoj potrebujem pomoc ak by ste vedeli pomocť ohľadom mágie alebo niečím nad nami kuknite sa sem a pomožete mi Prosím súrne pomoc http://www.upirskeknihy.estranky.cz/clanky/podivne-veci.html
jojo
(Misan, 11. 12. 2011 17:55)
Mno,o tom honu na čarodějnice ve Velkých Losinách jsem taky četla.
Ale že voni to dělali jenom kvůli tomu majetku.Sami na čarodějky nevěřili.
Velké Losiny....
(:), 24. 6. 2011 10:49)Když už se tady zabýváš Salemským procesem , tak by ti tady neměla chybět zmínka o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách ( knížka Klaivo na čarodějnice)
dotaz
(petr, 29. 6. 2014 17:46)