Čarodějnický proces ve Švédsku
V roce 1669 ve švédském městě Mora několik dětí obvinilo dospělé z čarodějnictví.
Vše začalo když 5, července 1668 obvinil patnáctiletý Eric Ericsen osmnáctiletou Gertrudu Svensenovou, která podle něj měla pro ďábla krást děti. Ve Francii a v Německu, kde byly hony na čarodějnice na denním pořádku, existovala pravidla, jak v takových případech postupovat, ve Švédsku ale nic takového neměli. Když následovala další obvinění, zájem o celou věc vzrostl a král Karel XI. zřídil zvláštní vyšetřovací komisi.
Král doporučoval situaci řešit spíše modlitbou než mučením a vězněním, velká motlitební shromáždění však lidi neuklidnila. Přikládaly víru veškerým obviněním bez ohledu na jejich směšnost. Jakákoliv osoba, kterou nějaké dítě jmenovalo, šla podle naivní víry, že děti nejsou schopné lhát, ihned do žaláře. Takto bylo označeno 70 čarodějnic. Třiadvacet se přiznalo a bylo upáleno - 47 těch které obvinění popřely, bylo posláno do nedalekého Falunu, kde byly rovněž upáleny.
Děti obvinily i některé ze svých vrstevníků a patnáct z nich bylo také upáleno. Dalších 40 z nich muselo běžet uličkou mužů s rákoskamia jednou týdně po dobu jednoho roku dostávaly výprask přes ruce. Přízračná absurdita obvinění, počet lidí poslanch na smrt a krutost dalších trestů činí čarodějnicko uepidemii z Mory jední mz nejhrůznějších příkladů toho, jaké následky může mít nemístá důvěřivost.